Holubník 2004

Aneb jak se parta kamarádů domluvila a „stvořila“ hudební festival.

   Holubník vznikl, jak se říká, na „zelené louce“ (skoro doslova), i když v našem případě v areálu střelnice v Holubicích. V místě malebném, krásném, výhodně umístěném i vytvořeném, na plácku porostlém zelenou travičkou a barevnými kytičkami – ideál krásy pro všechny milovníky přírody a pohody. Celou scenérii navíc doplňuje rozhled do krajiny, dá se říci venkovské (až na vzdálené odlesky okraje Brna), který potěší oko nejedné romantické duše. Toliko k (lyrickému) navození atmosféry, přejděme k historickým faktům …

   Celá akce začala (z pohledu diváka/posluchače) v sobotu v 1 hodinu po poledni. V tu chvíli na pečlivě připravené pódium, na jehož zastřešení padly všechny lešenářské konstrukce z Holubic a nervy většiny pořadatelů, vystoupila kapela Devět životů a nutno říci, že se nikterak nezalekli řídkého obsazení areálu a pustého plácku před pódiem. Jejich hudba, jak sami říkají pop-rock, je spíše poslechového rázu a navodila atmosféru pohody, dokreslenou slunečným počasím (to nikdo nečekal, protože ačkoliv se nad celým okolím stahovala mračna, nad Holubníkem svítilo Slunce … že by znamení ???).

    První vystoupení skončilo, „Životům“ se dostalo zaslouženého potlesku od návštěvníků (jichž pomalu přibývalo) a „na plac“ se s nadšením vrhla domácí partička – Legend of Sherwood. Začínající kapela, sázející téměř výhradně na vlastní repertoár, využila domácího prostředí a svým výkonem přitáhla k pódiu dokonce několik „tanečníků/pařanů“.

    I čas „Legend“ musel vypršet a pódium doslova zaplnila formace Line Out. Jejích 6 (nebo 7?) členů rozehřálo své nástroje a hlasivky a potěšilo své příznivce i ty, kteří je dosud neznali, kvalitní rockovou muzikou „vlastní výroby“.

    Festival je sice záležitostí především hudební, je však nutno podotknout, že bez jídla a pití to nejde. Proto také my se, alespoň ve vzpomínkách, odebereme na drobné občerstvení, ať už pevného skupenství, jež připravoval s velkým umem a s nemalou elegancí šéfkuchař Ruda a pomocníci v jejich stánku , případně kapalného skupenství, jak jinak než na „pořádné škopek“ (jak se říká v Brně) k stánku pivnímu …

    Posilněni a zasyceni se můžeme vrátit k pódiu, kde se pomalu započalo vystoupení Mimózy. Všichni členové se snažili a rockové skladby, výhradně vlastní tvorby, podali s velkou vervou a nadšením, moc tanečníků/posluchačů se jim ale k pódiu přitáhnout nepodařilo.

    To stejné by se dalo říct i o následující, - křepicko-němčické, rockové kapele Hm Lentilky. Hudba hraje, ale před pódiem je prázdno … proč asi? Odpověď je snadná, fanoušci se připravují na vystoupení svých oblíbenců v pozdějších hodinách a dávají proto přednost poslechu v sedě, případně i s občerstvením.

    Zhruba v šest hodin odpoledne se začala zábava trošku rozjíždět. Příčinou bylo vystoupení holubského sextetu Wockrash. Chlapci nám udělali radost a pořádně to rozjeli (podle názoru některých fanoušků podal zejména zpěvák, Peťa, svůj životní výkon) a dokázali nejen hudbou, ale i pódiovou show přitáhnout lidi, dosud lenivě sedící, na plac.

    Po bouřlivém potlesku a přídavku (v rámci časových možností) vyklidil Wockrash pódium a nastoupil Danny Kříž & band. Dlouhán Danny (mimochodem jeden z moderátorů Holubníku 2004) se pod zastřešení skoro nevešel, ale i přes to si stíhal, krom hraní a zpěvu, s lidmi „pod sebou“ i zaskákat.

    Z dalšího vývoje festivalu existují jen kusé informace (všichni pořadatelé byli už unaveni a nikdo si toho (teď po roce, když píši tuhle historii) moc nepamatuje. Fotodokumentace je také mizivá a proto to vezmeme zkrátka.

    Kolem 21:00 nastupuje další z brněnských kapel – Život je jinde. Pětice hrající spolu již od roku 2000 zahrála hodinový set rockových skladeb vlastní tvorby a dostalo se jim zaslouženého potlesku a podpory posluchačů.

    Hlavní hvězdou večera a také celého Holubníku byla (zcela zaslouženě) kapela Tibet. Hrají již od roku 1991 a je to na jejich výborné hudební produkci jistě znát. Další foto už bohužel není vůbec a proto budete ochuzeni o pohled na Annie’s trip (pro změnu opět Brněnskou kapelu) hrající jejich „quazi-rock, pseudo-roll, a la funk s občasnými proxi-punkovými přesahy“. Opravdu nevím, co přesně tato slova znamenají, ale stačí si jednou vyslechnout a shlédnout jejich vystoupení a zjistíte, že je jedno jaký styl tahle rock&funk&fuck&rollovoá banda hraje, důležité je, že je to baví a že se to líbí.

    V pozdních nočních hodinách se na zbylé nespavce vrhli šamani z Woodoo a uhranuli je tak, že nemohli jít na kutě dřív, než jejich bubny dozněli. Začarovali nás natolik, že se stali vítanými hosty na koncertech a jiných akcích, které pořádáme a vybudovali s i u nás silnou základnu fanoušků.

    Poslední a také rekordně krátké bylo vystoupení kapely Traband r.c. (r.c. prý má znamenat Rumový Cirkus). Po 15 minutách byly jejich snahy ukončeny kolapsem elektrocentrály a chlapci, stejně jako všichni ostatní, odešli k svým nocležištím a uložili se k spánku. Dobrou noc Holubníku a nashledanou napřesrok …

STRUČNĚ

Devět životů pop-rocková kapela z Luk nad Jihlavou a blízkého okolí
Legend of Sherwood nastupující holubská rocková legenda
Line Out šestičlenná Brněnská kapela
Mimóza Brněnská rocková kapela o pěti členech hrající vlastní skladby
Hm Lentilky křepicko - němčická rocková kapela
Wockrash holubská bigbít/rocková legenda
Danny Kříž & Band dlouhán Danny a jeho kumpáni
Život je jinde brněnská rocková kapela
Tibet Brněnská rocková kapela
Woodoo „prostě hardrockovej nářez se vším všudy"
Annie’s Trip Když si dáte dohromady quazi-rock, pseudo-roll, a la funk s občasnými proxi-punkovými přesahy, vyjde vám to, co tuhle natlakovanou rock&funk&fuck&rollovou kapelu baví.
Traband r. c blíže nespecifikovatelná avšak zábavná kapela hrající coververze známých písní (r.c. = rumový cirkus … to mluví za vše :)
Jste návštěvník